Zruč - SK ZČE 6:14 Vetengl 5, Nozar 3, Dejmek 2, Kubísek 2, Pingert, Kunca
18. 5. 2014
Na zápas do Zruče jsme jeli s vědomím, že týden před tím jsme se tam natrápili na hubenou výhru o jednu branku. A tak jsme věděli že to nebude vůbec jednoduché utkání. Což se také potvrdilo a to i přes že výsledek byl ve finále celkem jednoznačný.
Začátek zápasu připomínal utkání o týden dříve. Všude jsme byli druzí, kombinace chyběla ale i přes to se soupeř nedokázal dostávat před naší branku. Ale bohužel těžil z minima maximum.Dle mého názoru zlom přišel na konci prvního poločasu za stavu 3:2 pro našeho soupeře a do závěru první půle chyběli asi 2 minuty. Kluci 4-mi rychlými góly zcela otočili vývoj utkání a náskok se pohlídal až do konce. Co mě však potěšilo byla práce kluků v obraně. I když chybám se kluci nevyhnuli ale i tak si myslím že se snažili a především to bylo vidět. To že se něco nepovede nebo nevyjde to se stává a v jejich věku je to naprosto normální, ale z těchto chyb by se potom když je upozorníme měli ponaučit a příště se jich vyvarovat. Nakonec chybami se člověk učí. A velice pozitivní pro mě bylo že někteří z kluků si tu určitou chybu uměli uvědomit a sami od sebe mi řekli co udělali špatně. Pro Radka v bráně to bylo jedno z těch utkání co nemá rád žádný brankář, málo zákroků a když už se soupeř dostal před bránu byl z toho gol. Byly tam asi 3,4 krásné zákroky a v takovém utkání jsou důležité. Ale na druhou stranu i takové zápasy se musí naučit soustředit takže to také mělo něco do sebe. A v neposlední řadě hra dopředu kde vynikal malý Honzík Pingert a Filip. Ale samozřejmě i ostatní podali dobrý výkon, jen prostě tyhle dva se mi z celého zápasu jevili jako nejlepší na hřišti.
Je tu ale jedna věc kterou doufám že se nám povede s trenérem Honzou odstranit.Protože to děláme ve všech zápasech a upřímně to nás prostě drtí
a to je vnímání prostoru a hry v něm. Protože až příští rok budeme hrát na polovinu velkého hřiště už nebude možné běhat po celém hřišti ale bude nezbytné vnímat prostor a pohyb jak protihráčů tak i spoluhráčů.
a to je vnímání prostoru a hry v něm. Protože až příští rok budeme hrát na polovinu velkého hřiště už nebude možné běhat po celém hřišti ale bude nezbytné vnímat prostor a pohyb jak protihráčů tak i spoluhráčů.Víme že každý chce míč každý chce hrát ale nejde v zápase aby se najednou všichni naši kluci seběhli na míč a tím vlastně uvolní pomalu celé hřiště pro soupeře.Je třeba vnímat prostor,ale to v treninkach vypilujeme.
To je ta negativní věc co mi vadí a i vadila ve Zruči.
