SK Petřín Plzeň 2005

V pondělí v Rokycanech bylo dopředu jasné jak to skončí a že to bude zápas jen o výšce skóre. Já jsem se dopředu snažil, aby tomu tak nebylo, ale bohužel to druhá strana neakceptovala a jsem přesvědčený o tom že by to dalo oboum týmům daleko více než tyhle dva zápasy. Možná k tomu kluci i tak od začátku přistoupili a nehráli po většinu zápasu tak jak by měli a jak umí. Nenahrávali si, zhušťovali zbytečně střed hřiště a pak často chodili do tohoto přehuštěného prostoru a ztráceli tam zbytečně balony. Stačilo hřiště více roztáhnout do šířky nahrát si nechat běhat soupeře a více střílet. Zkusit si v takovémhle zápase některé věci z tréninku ať už to jsou kličky( ale v pohybu v rychlosti a jeden na jednoho ne jeden do tří protihráčů) nebo dvě tři nahrávky a střelba. Střelba z větší vzdálenosti je další věc kterou bohužel strašně málo používáme i když to kluci umí tak se snaží jít s balonem až do brány. Výsledek 18:0 v náš prospěch je sice jednoznačný ale pro to aby nás někam posunul úplně o ničem. Jeden příklad kdy kluci okamžitě udělali co jsem řekl bylo když Martínek kopal roh já zakřičel po zemi na krátko přes Fandu a rázem z toho byla nádherná akce za kterou by byl v semifinále LM rád i Bayern Mnichov. Martínek dal Fandovi balon po zemi do nohy, Fanda se krásně obtočil kolem hráče zatáhl balon k lajně a nahrál balon proti noze na vápno pod sebe na Tadeáše, který krásně vystřelil z jedné a trefil pravý horní roh soupeřovi brány. Ale takovýchhle akcí by mělo stále přibývat a já i Kája věříme že pokud nás budou kluci poslouchat tak tomu tak i bude.