SK Petřín Plzeň 2005

K tomuhle zápasu mi trenér Kája nechtěl vůbec nic napsat a potom co mi řekl se mu ani nedivím. Absolutní nekázeň a nesoustředěnost některých kluků už přesahuje všechny meze. Když pominu dnešní zápas na kterém jsem nebyl, ale dodvedu si to představit, protože tak jak hráč trénuje tak potom předvádí to co umí a to co se naučil i při zápase. Původně jsem měl v úmyslu pro příští rok nějakým způsobem přihlásit znovu dva týmy, ale potom co jsme viděli na turnajích a nyní při zápasech, které pokračují ve stejném stylu jako na podzim se mě ptají ostatní trenéři proč a pro koho to chceš dělat. A mají pravdu od kluků, kteří hrají 5+1 nepřichází absolutně nic zpátky za to co pro ně děláme ve smyslu jakéhokoliv zlepšení, bojovnosti, vůle vítězit, porážet soupeře, poslouchat pokyny trenérů atd. většina kluků z tohoto týmu by si měla uvědomit( pod vedením svých rodičů ), že je pro ně velké štěstí a čest být součástí toho co se pro ně na SK ZČE  dělá a do budoucna dělat bude. Po velkých diskusích se šéf trenérem mládeže budeme mít od příštího ročníku tým jeden ve kterém si ponecháme 18 nejlepších a ti nejlepší budou pak také hrát. O takovémhle komentáři a článku už přemýšlím hodně dlouho, ale až po dnešním fiasku v Rokycanech jsme se k němu odhodlal. Pokud neustále klukům opakujeme to samé a oni skoro nic z toho nedělají nebo nechtějí dělat a ve většině zápasů ani nebojují a ve většině tréninků ani netrénují naplno tak takhle se fotbal dělat nedá a my ho ani takhle dělat nebudeme.